Historie obce

Po vpádů Tatarů a Mongolů do Slezska v roce 1240 bylo zničeno a zpustošeno mnoho sídlišť. To se stalo i na Osoblažsku. Tehdy, 30. září 1245, jmenoval papež Inocenc IV. olomouckým biskupem Bruno ze Schanenburka, kterého uznal i český král Václav I.

Hned po tomto jmenování procestoval biskup Bruno svou diecézi, aby pomohl utišit bolest způsobenou drancováním a aby podpořil a vedl novou výstavbu.

V té době nechal biskup Bruno postavit nové vesnice ne na vlastní náklady, ale na náklady svých vazalů a lokátorů, např. obce Rudoltice a Bohušov. Zakladatelé těchto vesnic byli za svou práci odměňováni tím, že se stávali rychtáři. První rychtář se zde jmenoval Rudolf, a nová vesnice se tak jmenovala podle něho Rudolfův les (Rudolfswald).

Tyto vesnice jsou jmenovány 17. listopadu 1255 v Olomouci a jako církevní léno darovány biskupskému úředníkovi Herbortovi z Fulmu za vykonané služby (první písemná zmínka o obci). Lenní majetek Rudoltice zůstal 315 let potomkům po Herbortovi z Fulmu. Je to také doba, kdy začíná být oblast osídlována německými přistěhovalci.

Podle dekretu kardinála von Dietrichstein ze dne 7. března 1622 bylo církevní léno Bohušov a Rudoltice přechodně spojeno. Lenní majetek Rudoltice přenechal kardinál svému synovci, hraběti z Dietrechsteinu, který se souhlasem svého strýce-kardinála přenechal tento majetek roku 1630 za 15 000 tolarů svobodnému pánovi Georgu Maximiliánovi Hodicovi, jehož rod byl roku 1641 pozvednut do hraběcího stavu. 

Po jeho smrti v roce 1657 převzal rudoltické léno syn Julius Leopold. Se souhlasem nejvyššího lenního pána a patrona olomouckého směl založit rudoltickou tržnici a obdržel k ní erb. Kromě toho dostal také hrabě Julius Leopold Hodic v roce 1661 také církevní léno Bohušov za 18 000 guldenů (zlatek). Touto koupí se stalo léno Rudoltice panstvím, které trvalo do roku 1778 se vší nádherou, ale po barokní éře Alberta Hodice, nejvýznamnějšího vlastníka, který panství nesmírně zadlužil, pak pomalu zaniklo.

Poté přešlo panství do nucené správy Antonína z Kašnice. Ten v letech 1780 - 1784 rozparceloval vzdálenější dvory a rozprodal je, aby mohly být zaplaceny dluhy. Tak vznikly nové osady: Amalín, Antonínov (dnes součást Koberna), Grundek, Kašnice. Oddlužené panství předal olomoucký biskup svobodnému pánu Čejkovi z Badenfeldu. V 80. letech 19. století koupil panství krnovský továrník Steuer, který po 1. světové válce odprodal Dubský mlýn, Zelený Les, zámek a rudoltický dvůr Heřmanu Brucknerovi z Červené Vody. V roce 1942 koupil zámek koňský handlíř Franz Andres z Rudoltic.

Potom bylo na zámek do Rudoltic umístěno pracoviště Goebbelsova ministerstva propagandy, které odtud předávalo informace přímo do Hitlerova hlavního stanu. Ke konci války bylo v zámku umístěno výcvikové středisko ozbrojené Hitlerovy mládeže, Hitlerjugend. Od roku 2004 se správcem budovy stala obec Slezské Rudoltice, zámek je o víkendech zpřístupněn veřejnosti.

24. 3. 1945 byl obec osvobozena Sovětskou armádou. Po válce byla obec a osady dosídleny obyvatelstvem především z Valašska a Volyně, později se přistěhovalo několik Řeků. Současná obec vznikla roku 1947 sloučením Městysu Rudoltice a Vsi Rudoltice, v roce 1949 byly připojeny Nový Les, Pelhřimovy a Víno a v roce 1960 Koberno.