Historie

 

 

Dle pověsti zaznamenané v hrozovské kronice se roku 1252 mezi Hrozovou a Rusínem utábořilo velké vojsko krále Přemysla Otakara II. Když se král Otakar vracel z trestné výpravy v Prusku domů, dal si na jeden z kopců nad Rusínem přinést polní sedátko a pozoroval terén za Hrozovou, od těch dob se nazývá Královský stolec. V závěti biskupa Bruna z roku 1267 je Rusín citován mezi obcemi při přebírání eklávy Osoblaha/Hotzenplotz. V roce 1290 byl jejím vlastníkem Gischo z Rusína a o 40 let později byla obec prodána Heznikovi z Hlubočic. Od té doby dodával rusínský mlýn obilí do kláštera svaté Kláry v Opavě. Obec tedy patřila ke knížectví Opavsko-Hlubčickému a byla součástí Moravské enklávy. Roku 1360 se jejím vlastníkem stal Sup z Fulsteina. Ten prodal Rusín svému bratru Herbortovi, kanovníku a rektoru kostela svaté Anny v Olomouci, který obec odkázal rektorovi tohoto kostela. Během třicetileté války byla obec vypálena Švédy a totéž se opakovalo v době války pruské.

V letech 1945-1946 bylo všechno německé obyvatelstvo z obce vysídleno, celá oblast se prakticky vylidnila a už se z toho nikdy nevzpamatovala.

Nad obcí se tyčí kopec Klobouk, který je posledním výběžkem Nízkého Jeseníku ve směru k Hlubčicím. V roce 1814 zde byla postavena kaple Navštívení Panny Marie jako poutní místo pro okolní obce. V roce 1945 byla kaple během osvobozovacích bojů na osoblažsku zasažena dělostřeleckou palbou a těžce poškozena. Později byly její ruiny srovnány se zemí. V roce 1993 byla kaple znovu vystavěna a vysvěcena jako Kaple smíření. Kaple je výraznou dominantou širokého okolí. Mramorová kropenka v kapli pochází ze zrušené sesterské kaple v krnovské nemocnici a byla dlouhá léta ukrývána řádovými sestrami na Ježníku u Krnova. Zvonek ve zvonici si přivezli volynští Čechové z Volyně. Latinský citát v interiéru znamená česky "Aby všichni jedno byli". V roce 2008 byla dokončena stavba silnice, která spojila Rusín s polskými Gadzowicemi.

 

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1266.